sobota 15. dubna 2017

Ordine Draconis - I. Předzvěst blížící se hrozby

Víte, co je na maturitní slohové práci nejlepší? Musíte se před ní několik dní předem rozepisovat, abyste měli formu, protože po několika měsících, kdy jste o word zavadili tak akorát pokud bylo potřeba udělat něco do školy, jste naprosto vyšli ze cviku. 

A tak tři dny před slohovkou po nocích sedáváte u notebooku a snažíte se rozvzpomenout, jak že se vlastně píše, abyste v úterý podali výkon alespoň na čtyřku.
 Jenže pak, když už jste rozepsaní...jednoduše nejde přestat.

3170 slov je na první kapitolu až příliš se mi zdá. Jako by některé pasáže byly natažené až příliš a možná jsou, to asi posoudíte vy daleko lépe, než já. Každopádně nějak se příběh uvést musí, než dostane děj patřičný spád. Přeji příjemné počtení :) 


čtvrtek 9. března 2017

Zachyceno objektivem [3] - Pohled shůry


Uhh...po měsíci stresu s přijímačkami alespoň trošku času na blog :) Bohužel ale ne na dlouho :/ 

Fotka, která vznikla asi před dvěma měsící někdy v lednu, kdy se maturita ještě zdála být natolik vzdálená, že nebylo nutné se jí nějak zvlášť zabývat, a kdy jsem plná euforie z toho, že mám konečně čím fotit, vymýšlela spoustů různých námětů, co bych ještě mohla vyblejsknout. Tak se mi jednoho dne podařilo přemluvit dvě kámošky, aby se mnou podnikly strastiplnou cestu nahoru na rozhlednu. A i když byla taková zima, že při focení i v rukavicích mrzly prsty až na kost, tak myslím, že to stálo za to :)

neděle 12. února 2017

Moje Grafické pokusy [22] - Ohnivá žena



Mezitím, co mi první kapitola OD leží ladem v pc a čeká, až se k ní přes hory učení na přijímačky a maturitu dostanu, budu muset prázdné místo zaplácnout něčím jiným, co jsem si schovávala do rezervy na horší časy.

Píše se konec ledna Vera místo toho, aby se učila na SCIA, prolézá pinterest a hledá inspiraci, co by mohla spáchat v Photoshopu (Možná proto jsi to na poprvé nedala ty dmnte, měla jsi se víc učit!!)

Poslední dobou mám takovou až...tendenci cíleně vyhledávat obličeje různých lidí a podle výrazu v tváři vymýšlet, jak by se daná fotografie dala upravit. A kromě jiných jsem narazila právě na tuhle a spojila si to, ani nevím proč, zrovna s plameny


pondělí 30. ledna 2017

Moje grafické pokusy [22] - Zvonky za Hranou


Já jsem to nechtěla zveřejnit...vážně ne, protože vím, že sem pak nebudu mít co dávat, když si všechny náměty vyplýtvám pár dní po sobě...ALE PROSTĚ...!!

Ten pocit, když se vracíte unavení po osmi hodinách sezení ve škole...a všímáte si, jak jsou okolní lesy tak nádherně pokryté námrazou. Ten pocit, kdy místo toho, abyste odhodili batoh a šli se natáhnout do postele prostě vezmete mobil a jdete fotit..a ten pocit, kdy se vám les, který se snažíte zachytit, začne postupně měnit v místo ve vašem příběhu...♥

Nevím, jestli jste někdo ještě na starém blogu četl Hranu Temnoty a pamatujete si ji natolik, aby vám ten obrázek dával smysl, ale upřímně doufám, že se mezi vámi najde alespoň ten jeden, který si vzpomene! :)

Jak já mám teď chuť zase se k tomu příběhu vrátit...

neděle 29. ledna 2017

Ordine Draconis | Prolog


Uhmm. Tak je to tady. 
Historicky první část, která kdy spatřila světlo světa a já doteď nevím, jestli mám jásat, že jsem v sobě sebrala dostatečné množství odvahy to zveřejnit,  anebo se třást hrůzou, jak moc kritické budou vaše reakce.

 Ten prolog je...starý, hodně starý a svým způsobem i zvláštní, ale v současné době,  kdy se znovu učím psát, cítím, že ze sebe nedokážu vymáčknout nic lepšího, takže jsem se rozhodla nechat jej v původní formě a nijak razantně neupravovat.

 Původně jsem jeho zveřejnění plánovala až...do doby, kdy se první kapitola dostane do stavu ve ve kterém by alespoň matně připomínala souvislý text (a né jen směs nejrůznějších poznámek), abych tyto dvě části mohla přidat bezprostřeně po sobě, protože... s přečtením prologu budete mít možná pocit, že se samotným příběhem nemá nic moc společného. (Ale to je jen pocit.)

Ale pak jsem se před Erin maličko prokecla, že ho mám napsaný, no a už nebylo úniku. (Takže na oplátku doufám, že budou brzo ty fotky! :D)

 Přeji příjemné počtení :)

"Neboj se, bude to snadný!" Kdesi uvnitř hlavy slyším jeho hlas. Hlas, který teď už nedokážu přiřadit k nikomu, přestože mám pocit, jako bych toho člověka kdysi znala. Muselo to být bezprostředně předtím, než to začalo. Tahle vzpomínka ještě nestačila vyblednout úplně.
"Bude to bolet?" Zeptala jsem se tehdy nejistým hlasem a dotyčný jen zavrtěl hlavou.
"Ne, je to jako když usneš a pak se zase probudíš. Proces Zrození trvá jen několik vteřin. Možná neucítíš vůbec nic." Následně mi poklepal na rameno a jen dodal. "Uvidíme se na Druhé straně. Drž se."  A pak mi svět potemněl před očima.


čtvrtek 26. ledna 2017

Jak psát | Jak dostat nápad na nový příběh?

To je od sebe sice hezké, Vero, že se snažíš druhým poradit, jak psát, ale co kdybys ty sama konečně napsala aspoň část u svých příběhů, hmm?

 Chcete začít psát, ale nevíte o čem? Zasekli jste se v příběhu na mrtvém bodě nebo jej jen chcete obohatit o nové zápletky? Jak už jsem se zmiňovala v předchozím článku na podobné téma, jediné, co potřebujete, je nápad, ale kde ho vzít?

Nápady jsou spolu s časem a chutí do psaní pro každého spisovatele nejvíc nevyzpytatelnou součástí tvůrčího procesu - Když je nejvíc potřebujete, najednou se stanou nedostatkovým zbožím. Nehledě na to, že se dříve nebo později stanete obětí, jak bych to nazvala já, tzv. Začarovaného trojúhelníku

"Když jsou čas a nápady, není chuť psát"
"Když je chuť psát a nápady, není čas"
"Když je čas a chuť psát, nejsou nápady"
 

neděle 22. ledna 2017

Ordine Draconis

Příběh, který jsem přísahala, že nikdy nezveřejním.

 Anotace


Doby, kdy oblohu brázdily Strážci na dračích hřbetech jsou dávno pryč. Po zničující válce proti Temnotě z původního Řádu nezůstal nikdo a ti, kdo přežili, jsou odkázáni k tomu žít ve světě zmítaném hrůzami a chaosem.

Všudypřítomnost cizích vojáků, s úkolem vraždit neplnoleté děti ve snaze najít a zneškodnit potenciální potomky Řádu jen umocňuje strach panující mezi obyvateli.

Lide však stále věří ze existuje naděje v podobě neohroženého hrdiny, který se má vrátit z exilu zpět domů, aby obnovil v Lefkosii  svobodu a pořádek. Ale co když se touto nadějí ukáže být dívka bez sebemenších schopností, výcviku a předpokladu k tomu splnit poslání, o které vlastně ani nestojí?


pondělí 16. ledna 2017

Zachyceno objektivem [2] - Úsvit nad Tišnovem


Dnešní ráno bylo ve znamení deprese a absolutního odporu vylézt z postele na déle, než je nezbytně nutné. Ani po cestě vlakem se moje nálada, držící se hluboko pod bodem mrazu, nebyla schopná vyšplhat k lepším hodnotám, které by udělaly dnešní den o něco málo lepším. Ale pak...

neděle 15. ledna 2017

Zachyceno objektivem [1] - Zima se přiblížila


 Aaaw hell yeaaa, Vera je zpátky!! :D
  
Když se řekne slovo Zima, co se vám vybaví nejdříve? Sníh? V posledních letech nemůžete být dál od pravdy, jelikož slovo zima dnes přestavuje zejména déšť, bláto a minimálně 10 stupňů nad bodem mrazu